Připoutání (Attachment) 2

Na druhý běh kurzu s názvem Attachment (připoutání) přijelo do Pelhřimova v pátek 17.10.2014 dvanáct účastníků. Zajímavé bylo jejich složení - dva manželské páry byli pěstouni, dva maželé a dvě ženy byli prarodiči starjícími se o svá vnoučata, jeden manželský pár právě do péče přijal sourozeneckou trojici, ale protože rozsudek o PP ještě nenabyl právní moci nejsou zatím oficiálně pěstouni a jeden manželský pár je již několik měsíců schválen pro dlouhodobou PP, ale zatím na to "své" děťátko stále  čeká. Skupina byla různorodá, ale jedno měli společné - chuť se vzdělávat, chuť se dozvědět něco nového a seznámit se s novými lidmi, kteří jsou na tom podobně nebo mohou předat své zkušenosti.

V čase celého víkendu padaly na bedra lektorů různé otázky, ale ti se s nimi dokázali dobře popasovat. V sobotu zařadili zážitkovou techniku s názvem "přenašeč", na které otevřeli oči, srdce i mysl všem, kteří se jí účastnili.

A jak to viděli samotní náhradní rodiče a další účastníci kurzu?

Uvedu jeden příklad za všechny: Na počátku jeden z přítomných tatínků odpověděl na otázku s čím na kurz přijel a co od něj očekává toto: "Máme doma 5 dětí, dva kluky biologické a tři děti přijaté, nechápu, proč se musím školit, proč nestačí, aby se školení účastnila jen manželka. Přijel jsem splnit si povinnost - 24 hodin. Co očekávám? Nevím, ale asi nic moc." Po páteční malé scénce tatínek už trošku roztál, po sobotním přenašeči už toho moc nenamluvil a hodně o věcech přemýšlel, v neděli se zeptal: " Co mám zaškrtnout v evalvačním dotaníku? Ptáte se, zda kurz naplnil moje očekávání. Já přijel a neočekával vůbec nic nebo možná hroznou nudu, tak tedy musím zaškrtnout, že kurz moje očekávání nenaplnil "  Už chápu proč jste někteří z vás říkali, že to, co tu prožiju, že už nikdy nezapomenu a je to pravda. Kdybych tu nebyl asi bych těžko manželce rozumněl, kdyby mi to chtěla jen převyprávět, to se prostě musí zažít. Nikdy by mne nenapadlo, že moje děti (myšleno ty přijaté) mohou mít v hlavičce takovýto zmatek, že nevědí koho jsou, že se bojí, že každá změna v nich může vyvolat hroznou směs pocitů a hlavně strach, že přijdou o vše co mají. Jsem rád, že mne manželka přemluvila k účasti."

Tento názor nebyl ojedinělý, je vidět, že kdo na kurz přijede, že si z něj i něco odveze a to, i když jel takříkajíc z donucení.

Pochvala od účastníků potěšila nejen lektory za vedení kurzu, ale i realizační tým projektu za vynikající organizaci, za kvalitní a moderní ubytování, starost o děti účastníků i dobré jídlo v nedaleké restauraci.

Vzdělávání  v oblasti NRP je cestou k novým možnostem,
i přidanou hodnotou k Vašim dosavadním zkušenostem.